Pětiprstý blues

Já nadzved kámen noci ten lesklej hmyzí kryt
a zkouším jednu svinku do svejch dlaní polapit
S tou co mhouří voči lesklý jako olivín
a znuděně si cucá vlasy hnědý jako kmín

s tou rád bych
celkem rád bych
si pohovořil o kultuře třeba o literatuře
celkem rád bych

Dám si ještě prcka pak přejde tréma z žen
Teď si asi všimla že jsem do ní zahleděn
Svolněji se však tváří snad i ve sklenici led
a tak si nejsem jistej mám-li štěstí pokoušet

I když rád bych
celkem rád bych
si pohovořil o kultuře třeba o literatuře
s ňákou rád bych

Dám si radši pívo a pak pětiprstý blues
a vedle mě už stejně jiná cintá na ubrus
I tý se sice voči lesknou jako olivín
jenže jak tak koukám já bych moh bejt její syn

I když rád bych
hrozně rád bych
svez tu husu na kaktusu pustil šaška do cirkusu
hrozně rád bych

Měl bych jít než mě přejde tréma z žen
stejně už tu sedim na dno do skla zahleděn
A navíc kámen noci už chytá ranní třpyt
a tak si říkám lepší bude zas ho přiklopit

I když rád bych
hrozně rád bych
svez tu husu na kaktusu pustil šaška do cirkusu
hrozně rád bych

Tak zase bude vohon na ruční pohon
dám si Michaela Hutchence a vobjesim se na klice
Lepší pták v hrsti než fofrdíra na střeše
něco mi řiká abych okamžitě vodešel
S tou seňoritou vedle jsem tu beztak pro vostudu
tak posledního dvojitýho a pak hned pudu
Dyť se přece nemusim každý
ráno budit vedle ňáký starý vraždy

I když rád bych
hrozně rád bych
si pohovořil o kultuře třeba o literatuře
hrozně rád bych

(hudba/ text: Martin Hrubý)

Zpět